 Možná si již i Jiří Paroubek uvědomil, jaký zmatek a nerovnost může způsobit „zrušení“ zdravotnických poplatků pouze v krajských zdravotnických zařízeních zejména v nemocnicích a v lékárnách. Možná i proto dlouhou dobu trval na tom, že zrušení zdravotnických poplatků na úrovni Parlamentu chce za každou cenu. Hrozily dokonce handly s ohroženými životy a bezpečím vojáků v Afganistánu, handly s reputací České republiky jako spolehlivého člena NATO. Účel světí prostředky, ať to stojí, co to stojí. Nakonec se díkybohu tak nestalo a naše mezinárodní ostuda je snad zažehnána.
Zdravotní poplatky jako problém však samozřejmě nezmizely. V
současnosti to vypadá, že na parlamentní úrovni ke změnám dojde a že
chaos a nerovnost připravované na úrovních krajských tím budou snad
minimálně zčásti potlačeny. Přesto si dovolím pro informaci něco napsat
k možným dopadům krajského vměšování do úhrad zdravotnických poplatků.
Pokud nebudou zdravotnické poplatky upraveny nebo zrušeny Parlamentem,
ale budou kompenzovány z krajských rozpočtů, vznikne od 1. února 2009
na Vysočině následující situace:
1. Na Vysočině vzniknou dvě kategorie pacientů.
Rozdělíme se na pacienty, kteří poplatky platí a na pacienty, kteří
poplatky neplatí. Vše bude přitom záviset pouze na tom, zda k lékařské
péči nebo nákupu léků budeme schopni využít krajskou nemocnici a
krajskou lékárnu. Jedině tam nám totiž zaplacený poplatek formou daru
ihned vrátí.
Že využití služby krajské nemocnice a nemocniční lékárny je mnohem
jednodušší pro pacienta bydlícího blízko krajské nemocnice, než pro
pacienta bydlícího například v Jemnici je jasné.
Peníze daňových poplatníků ve formě vrácených poplatků tedy někteří
občané od kraje dostanou jiní nikoliv a rozhodujícím kritériem nebude
zdravotní stav a sociální situace, jak byste možná někteří čekali, ale
vlastně vzdálenost bydliště od krajské nemocnice.
2. Ve zdravotnictví v kraji vzniknou dvě skupiny zařízení.
První skupina zdravotnických zařízení (krajské nemocnice a krajské
lékárny) bude námi všemi s pomocí krajského rozpočtu dotována a bude si
moci tedy dovolit zdravotnické poplatky vracet.
Druhá skupina zdravotnických zařízení (soukromé lékárny, soukromá a
státní zdravotnická zařízení) bude muset poplatky vybírat nebo je
nevybírat, ale potom je platit je ze svého.
3. Krajský rozpočet bude o desítky milionů vydané na vracení poplatků chudší.
V době nedostatku krajských prostředků například na sociální služby a
potřeby dalších investic v této oblasti to myslím není dobrá zpráva
4. Byrokracie opět vzroste.
Při vracení je darovací smlouva a jejich evidence nutná. Osobně odhaduji, že darů budou poskytnuty minimálně desítky tisíc.
Co říci na závěr?
Již jednou jsem napsal, co si o zavedení poplatků ve zdravotnictví
myslím. Bylo to v mém článku „Cíl správný, cesta špatná“, který vyšel v
Lidových novinách a je také k dispozici na mých webových stránkách.
Zrovna dnes jsem si i proto se zájmem vyslechl senátní návrh úprav
placení zdravotnických poplatků. Osobně si myslím, že se jedná o
rozumný kompromis. Platbu za pobyt v nemocnici ve výši 60 korun za den
považuji za logickou, co je třeba zejména pohlídat a změnit je sociální
únosnost doplatků za léky.
Velmi bych uvítal, kdyby došlo k dohodě na parlamentní úrovni a kdyby
naše krajské socialistické vlády přišly k rozumu a přestaly do našeho
již tak nepřehledného zdravotnického systému vnášet další chaos a
nerovné podmínky.
Jednobarevná socialistická rada kraje na Vysočině má potom ve svém
programovém prohlášení, že bude pracovat pro komplexní a vyvážený
rozvoj kraje. Dovoluji si tedy upozornit, že zavedení odpouštění
poplatků jenom někde a jenom těm, kteří jsou schopni se dostavit do
krajské nemocnice a krajské lékárny, jde přesně proti tomuto prohlášení.
Ale nakonec co. Kraj bude fungovat dál, peníze zatím jsou a jak se říká: „Sliby se slibují, …“.
autor: Miloš Vystrčil
Powered by JoomlaCommentCopyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved.Homepage: http://cavo.co.nr/ |
