Tři největší české televizní stanice odmítly odvysílat nový spot pivovaru Bernard kvůli scénám zobrazujícím hospodskou rvačku.

Role hospody v rozdělené společnosti

Hlavním motivem kampaně není samotná konzumace alkoholu, ale boj proti izolaci v takzvaných názorových bublinách. Průzkum na vzorku 1 000 respondentů ukázal, že 64 % Čechů vnímá hospodu jako unikátní prostor, kde se mohou setkat s lidmi, na které by v běžném životě nenarazili. Osobnímu rozhovoru u stolu navíc 69 % populace přisuzuje vyšší hodnotu než digitální komunikaci na sociálních sítích.

Režisér Jiří Mádl při natáčení cílil na živelnost a autenticitu. Chtěl ukázat místo, kde lidé odloží mobilní telefony a věnují se jeden druhému, ať už jde o flirtování, společný zpěv nebo vyostřenou výměnu názorů. Podle Stanislava Bernarda, spolumajitele pivovaru, je právě tato schopnost spolu mluvit i přes neshody tím, co současná společnost nejvíce postrádá.

Aktuální vztah Čechů k hospodskému prostředí zmapovaný agenturou NMS:

  • Preference setkávání — pro 34 % Čechů je hospoda nejoblíbenějším místem pro schůzky s přáteli.
  • Věková skupina 35–44 let — v této kategorii stoupá obliba hospod jako místa pro setkávání až na 40 %.
  • Absence alkoholu — celkem 82 % dotázaných si dokáže posezení užít i bez pití alkoholu.
  • Sociální kontakt — hlavní motivací k návštěvě je společnost známých, nikoliv pivo.

Krize tradičních výčepů v číslech

Data však ukazují i odvrácenou stranu: tradiční česká hospoda je v ohrožení. Za posledních pět let zaniklo přibližně 4 000 podniků, což představuje zhruba šestinu celkového počtu gastronomických zařízení v zemi. Tento úbytek vnímá 71 % obyvatel, přičemž nejsilněji tento trend pociťují lidé nad 55 let, kde s ním souhlasí 73 % dotázaných.

Za posledních pět let zanikla v Česku zhruba šestina všech hospod a restaurací, což potvrzuje ústup tradiční kultury setkávání.

Proměnu trhu potvrzují i statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven. Zatímco ještě v roce 2019 se v gastronomii vypilo 35 % piva, v roce 2025 se tento podíl propadl na 28 %. Lidé se stále častěji přesouvají do soukromí, což má přímý dopad na sociální soudržnost komunit. Bernard, který dodává dvě třetiny své produkce v sudech právě do restaurací, tak bojuje i o svůj hlavní trh.

„Když se lidi přestanou potkávat, přestanou si i rozumět. Náš spot je také poselstvím. Je výzvou zvednout oči od mobilních telefonů, vystoupit z uzavřených sociálních a názorových bublin, jít mezi lidi, mluvit spolu, vyjít z virtuálního do skutečného světa. Myslíme, že to společnost potřebuje,“

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard

Budoucnost české gastronomie

Navzdory klesajícím číslům zůstává hospoda pro mnohé „nejstarší sociální sítí“. Průzkum však varuje, že pravidelně do nich dochází pouze třetina Čechů. Pětina populace do hospod nechodí vůbec a 28 % jen několikrát do roka, často kvůli napjatým rodinným financím. Pivovar Bernard proto apeluje na to, že záchrana oboru neleží jen v marketingu.

Podle vedení pivovaru, který byl v Humpolci založen v roce 1991, závisí budoucnost na kvalitě řemesla a lidském přístupu obsluhy. Cílem kampaně, která narazila na televizní cenzuru, je tak především připomenout, že návštěva restaurace může být příjemným zážitkem i s nealkoholickým nápojem nebo limonádou, pokud je hlavním cílem společné sdílení času.

Co bude dál s kontroverzním spotem, je jasné – Bernard jej bude šířit online a ve vlastních kanálech. Otevřenou otázkou však zůstává, zda tato výzva stačí k zastavení trendu zanikajících provozoven a zda Češi skutečně dokážou vystoupit ze svých virtuálních bublin a vrátit se zpět ke společným stolům, kde je i hádka cennější než ticho u obrazovky telefonu.