Na třebíčské radnici znají výsledky ankety ke studii revitalizace Karlova náměstí. Lidé v ní mohli v červenci letošního roku vyjádřit svůj názor, a to prostřednictvím Třebíčského zpravodaje, nebo elektronicky na webu města.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 1 180 respondentů, z toho 959 elektronicky a 221 papírovou formou. Jako nejčastější účel návštěvy Karlova náměstí 30 procent uvedlo obchody a služby, 17 procent pak účast na společenských a kulturních akcích a 16 procent návštěvu úřadu. Téměř 70 procent respondentů odpovědělo, že náměstí navštěvuje několikrát týdně.

REKLAMA

„Anketa byla otevřena celý měsíc, přičemž předem byla masivně propagována na webu města, ve zpravodaji, na sociálních sítích i v regionálních médiích. Očekával jsem tedy, že se zapojí přece jenom více občanů. Nicméně názory všech zúčastněných bereme velmi vážně a jenom z toho, že více než dvě třetiny respondentů navštěvují náměstí několikrát týdně, je zřejmé, že pro většinu Třebíčanů je Karlovo náměstí důležitou součástí jejich života. I proto mu radnice věnuje takovou pozornost,“ reagoval na výsledky ankety starosta Pavel Janata.

Na současném náměstí 22 procent respondentů nejvíce oceňuje historickou atmosféru místa, 20 procent pak soustředěnou nabídku obchodů a služeb. Dále se sestupně v žebříčku umístila možnost setkávání se s lidmi, kulturní akce, zastávky autobusové dopravy a možnost parkování.

Odpovědí na otázku „Co na náměstí nesmí chybět?“ je podle téměř devatenácti procent respondentů místo pro posezení a odpočinek. Patnácti procentům účastníků ankety by nejvíce chyběly letní zahrádky kaváren a restaurací, čtrnáct a půl procenta z nich by postrádalo tržiště s ovocem a zeleninou. Dále v žebříčku následovaly vodní prvky, zastávky městské autobusové dopravy (MAD), místo pro parkování, zóna se sníženou rychlostí a kvalitní mobiliář.

Skoro všichni chtějí na náměstí kašny a více zeleně

Pouze 14 procent respondentů nechce na náměstí vodní prvky. Ze zbylých 86 procent, tedy lidí, kteří je chtějí na náměstí vrátit, si 41 procent přeje jednu kašnu v moderním a druhou v historickém stylu. Ve srovnání s navrženou studií si 62 procent odpovídajících přeje více zeleně a 34 procent souhlasí s množstvím zeleně navrženým ve studii.

Více než polovina lidí chce na náměstí stejný nebo vyšší počet parkovacích stání. Pro tyto dvě možnosti se vyslovilo 53 procent respondentů, naproti tomu 27 procent zúčastněných Třebíčanů by chtělo parkovací místa omezit. Dvě desítky ze sta lidí tvrdí, že by na náměstí parkování nemělo být vůbec. Otazník se vznáší nad otázkou rozsahu individuální dopravy. Pro omezení nebo úplné vymýcení se vyslovilo 56 procent respondentů, zachovat současný rozsah nebo rozšířit dopravu chce 44 procent lidí.

Očividně jednoznačnější názor mají Třebíčané na MAD. Pro zachování zastávek na Karlově náměstí je 85 procent respondentů, pro odstranění pouhých 15 procent.

S rozsahem ploch pro pěší a pro pořádání kulturních a společenských akcí jsou Třebíčané, zdá se, spokojeni. Pro zachování velikosti ploch hlasovalo 61 lidí ze sta, 38 procent je pro jejich rozšíření. Pouhé jedno procento hlasujících by chtělo plochy pro pěší omezit.

Anketa mezi obyvateli ukázala, že zpracovaná studie většinou odráží jejich přání. Pouze zeleně by lidé uvítali více. To se ukázalo díky prostoru pro komentáře. Nejčastěji se týkaly právě množství a vzhledu zeleně, další možnosti parkování blízko náměstí, zachování veřejného WC i vyšší kvality městského mobiliáře. Méně často se komentáře týkaly zastínění zastávek MAD, vzhledu vodních prvků i volby a množství kulturních programů na náměstí.

„Anketa je pro nás významným zdrojem názorů občanů a chceme ujistit všechny, kteří se zúčastnili, že závěry budou zohledněny v dalším zpracování dokumentace ke Karlovu náměstí. Zejména chceme ubezpečit veřejnost, že připravujeme projekt na veřejné WC dostatečné kapacity, jako náhradu za bariérové podzemní záchodky. Také budeme reflektovat na podněty k vyhlášení architektonické soutěže v souvislosti s kašnami, dále na náměty na mobiliář, především lavičky, a budeme se zabývat i podněty k zajištění zastínění pro cestující městskou dopravou,“ uvedla k výstupům z ankety radní Marie Černá.

Názory Třebíčanů se po čtrnácti letech příliš nezměnily

Výsledky letošní ankety jsou velmi podobné výsledkům té z roku 2002. Tehdy byli Třebíčané pro omezení individuální dopravy, omezení parkovacích stání, vrácení vodních prvků a zachování tržiště i zastávek MAD. V některých odpovědích pak lidé doporučovali jejich přemístění na dolní stranu náměstí.