PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM
Město Polná každoročně rozděluje investice nejen do svého centra, ale i do místních částí. Potvrzuje tím, že život na vesnici má svou hodnotu a zaslouží si kvalitní zázemí. Letos se podařilo úspěšně dokončit výraznou investici v Nových Dvorech, kde vznikla nová budova občanské vybavenosti.
Polnou v posledních týdnech rezonuje jedno zásadní téma – výstavba větrných elektráren v katastru města.
Město Polná dává najevo, že mu nejsou lhostejné ani jeho menší místní části. Důkazem toho je situace v Nových Dvorech – jedné ze tří místních částí města, ležící přibližně 3 km západně od Polné. Poté, co zde byla zrušena kamenná prodejna, se vedení města podařilo zajistit provoz pojízdné prodejny, která nově zajíždí přímo do obce.
Podporujeme obnovitelné zdroje. Ale když se má větrná elektrárna stavět za naším domem, názor se mění. Proč? A je ten strach oprávněný?
Větrná energie je jednou z klíčových cest, jak snížit naši závislost na fosilních palivech a zvládnout klimatickou krizi. Přesto se u každého nového projektu opakuje podobný scénář – odpor části obyvatel, petice, obavy. Co za tím ve skutečnosti stojí?
Podle sociálního geografa dr. Bohumila Frantála z Akademie věd ČR, který se dlouhodobě zabývá výzkumy veřejného mínění a vnímání krajiny, nejde v naprosté většině případů o skutečné ohrožení – ale o kombinaci emocí, mýtů a nedostatku informací.
„Lidé se nejčastěji obávají toho, že větrné elektrárny naruší charakter krajiny, že už to ‚nebude ono‘. Nejde přitom o reálné riziko, ale o velmi subjektivní vnímání,“ vysvětluje Frantál. Dvě třetiny dotázaných označují právě změnu krajinného rázu za hlavní důvod nesouhlasu.
Další obavy – například ze snížení hodnoty nemovitostí, hluku nebo dokonce infrazvuku – se opakují, ale podle výzkumů se ve většině případů nenaplňují. „Zvláště technické mýty jako ovlivnění televizního signálu, počasí nebo zdraví se drží spíše díky dezinformacím, než že by vycházely z reálných zkušeností,“ dodává.
Frantál také upozorňuje na důležitý jev: většina lidí projekty pasivně akceptuje nebo podporuje, ale nevyjadřuje se veřejně. V debatách proto často dominuje „halasná menšina“, která má silnější motivaci odporovat. „To, co vidíme v médiích nebo na veřejných projednáních, často nereprezentuje skutečný poměr názorů v obci,“ říká.
Zatímco dříve se mluvilo o tzv. NIMBY efektu („not in my backyard“ – ne na mém dvorku), dnes je častější tzv. MIMBY – „maybe in my backyard“. Jinými slovy: lidé projekty neodmítají, pokud dávají smysl. Záleží na parametrech – kolik elektráren, jak vysoko, jak daleko od domů a jaké přínosy to obci i lidem přinese.
„Pokud je projekt dobře připravený, transparentní a komunikuje výhody – například podíl na zisku nebo finanční příspěvky do obecního rozpočtu – lidé ho často přijmou,“ vysvětluje Frantál.
Zkušenosti z Česka ukazují, že v mnoha obcích se vztah obyvatel k větrným elektrárnám postupně mění. Po několika letech provozu lidé přestávají vnímat větrníky jako narušení a začínají je brát jako běžnou součást krajiny. „Mluvíme o tzv. efektu familiarizace – tedy zvykání si. S tím přichází i větší důraz na pozitivní přínosy,“ říká odborník.
Podle Frantála je cesta k širší podpoře větrných elektráren jasná: otevřenost, komunikace a konkrétní přínosy. „Lidé potřebují vědět, že z projektu něco budou mít – nejen globálně, ale i konkrétně ve své obci nebo domácnosti. A hlavně musí mít důvěru, že projekt je férový a nebude jim škodit.“
Větrné elektrárny nejsou řešením všech problémů. Ale pokud je postavíme na správných místech, s respektem k lidem a krajině, mohou být silným pilířem čisté a soběstačné energetiky.
Konec dubna v Dolní Cerekvi tradičně patří oslavám spojeným se stavěním Máje a pálení čarodějnic. Akce se konala 30. dubna na louce za kulturním domem a nabídla pestrý program pro malé i velké návštěvníky.
Veřejné osvětlení v Dolní Cerekvi letos prochází zásadní modernizací.
Poslední dubnová neděle v Dolní Cerekvi patřila tradiční akci Den proti úložišti. Tato každoroční událost upozorňuje na dlouhodobé problémy a podle mnohých také na neférový přístup státu při výběru lokality pro vybudování hlubiného úložiště radioaktivního odpadu.
S příchodem jara začali v Dolní Cerekvi každoroční práce spojené s údržbou dřevin. Tyto zásahy je nutné provádět zejména v období vegetačního klidu, tedy ještě předtím než se stromy a keře opět probudí k životu.
