PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_1_Vedení města Velké Meziříčí, představitelé politického a kulturního života, pamětníci i pozůstalí po obětech se sešli 7. května na hřbitově u pomníku padlých, aby si připomněli tragédii, která se ve městě odehrála přesně před pětašedesáti lety. Po úvodní ceremonii kladení věnců k pomníku padlých jako první vystoupil starosta města František Bradáč. „Ve chvíli, kdy už si lidé oddychli, že skončila válečná hrůza, že skončilo válečné běsnění, udeřila smrt ještě jednou. Zákeřně, krutě a bolestně,“  zahájil svůj projev.

 

REKLAMA

 

velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_4_velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_.jpg

 

velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_2_

Starosta František Bradáč položil také otázku, zda má vůbec ještě smysl si tyto události po pětašedesáti letech stále připomínat. „Jsem přesvědčen, že ano. Že i přes onu již zmíněnou letitou propast není možné zapomenout. Život v míru, bezpečí a svobodě není samozřejmostí.“  Projev uzavírá slovy: „Buďme tedy ostražití, zachovejme pietu tohoto místa a našim padlým spoluobčanům věnujme s úctou a vděčností tichou vzpomínku či motlitbu.“

Na starostu města poté navázala 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová: „My, kteří jsme na těchto místech, máme v sobě dva vzkazy. Jeden, který patří těm mrtvým a jejich rodinám, které na ně vzpomínají. My živí jim říkáme, vzpomínáme s vámi, nezapomeneme a vzdáváme vám čest a úctu. A ten druhý vzkaz, který já považuji za stejně důležitý, je vzkaz nám živým. Totiž to, že svoboda není na věky jasný daný statek, o který dál nemusíme pečovat. Svoboda je statek, o který lze velmi snadno přijít. a jeho znovunabytí, tak jak ukazují právě velkomeziříčské události, stojí nezměrné útrapy a nezměrné utrpení. Tento vzkaz máme my živí nosit v sobě, máme na něj pamatovat a jako demokraticky smýšlející občané máme dbát na to, aby se nikdy podobné události nemohly opakovat." 

velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_3_

Co se tehdy stalo
6. května se lidé velkomeziříčským rozhlasem dozvídají o povolení opět vyvěsit československé vlajky, zároveň starosta Jelínek vyzývá k zachování klidu  a pořádku. Město ovládá nadšení. Lidé zcela propadají revoluční euforii.  Jindřich Nováček se stává vedoucím představitelem vznikajícího povstání. Ve městě ještě byly  německé vojenské a policejní jednotky. Ty měly dosud plnou svobodu jednání. 

V důsledku nastalé situace místní německý vojenský velitel mjr. Möller a kriminální komisař gestapa Schauschütz přistoupili na vyjednávání s představiteli nově se formující české moci. Německá strana hned na počátku odmítla vydat zbraně. Proto byla Nováčkem a Vetiškou odsouhlasena alternativa internování Němců se zbraněmi. Večer byla uzavřena konečná dohoda. Obě strany se vzájemně zavázaly, že se zdrží útočných akcí. Německá strana se zavázala, že nebude žádat o posily a že do města nebudou přiváděny nové jednotky. Möller tak slíbil i věci, na které nemohl mít přímý vliv a jejich dodržení nebyl schopen zajistit. 
Večer 6. května 1945 kolem 22. hod. přijel do města směrem od fronty německý oddíl v čele s velitelem por. Ostendorfem. Ten i po sdělení Möllera, že bylo dohodnuto příměří, se vrací ke svému oddílu a vydává rozkaz k útoku na radnici, kde v dané době byli jak členové revolučního národního výboru, tak lidé, kteří přišli novému vedení nabídnout svou pomoc. 

Radnice byla obsazena téměř beze ztrát a vlastně bez boje. Do rukou přepadového komanda padlo na radnici asi sedmdesát zajatců. Počet zajatců se neustále zvyšoval, protože Ostendorfovi vojáci zadrželi každého, koho zastihli na ulicích v centru města. 

Zpráva o přepadení se šířila rychle a na pomoc byla okamžitě odeslána jedna četa odbojové skupiny TAU. Zásah odbojářů Ostendorfovy vojáky překvapil. Zajatého kpt. Vetišku přinutili, aby vyšel ven z radnice. Za intenzivní střelby Vetiška několikrát volal: „Zastavte palbu“. V nastalém zmatku se mu podařilo uniknout z dosahu Němců. Dostal se k veliteli útočící čety rtm. Janků a tomu nařídil bojovou akci přerušit a ustoupit. 

V pondělí 7. května 1945 kolem 15. hodiny se do silně střežené radnice soustředily „povolané osoby“ určené k vykonání krvavého díla. Šlo o zvláštní popravčí oddíl (Exekutivkommando), dále příslušníky gestapa, stráže a tlumočníky. První kolona s šestnácti odsouzenými odjela od radnice v 16.15 hodin. Poté vyjely ještě další tři. Exekuci nikdo nepřežil. Život byl brutálně vzat pětapadesáti účastníkům velkomeziříčského povstání. Jeden vyslýchaný byl již předem zastřelen na radnici při výslechu. Na smrt ještě čekal Jindřich Nováček, kterého nezastřelili s ostatními. Němci jej pro „výstrahu“ ostatnímu obyvatelstvu oběsili na náměstí na stožáru pouličního osvětlení. 

Zdroj: Velké Meziříčí v zrcadle dějin

velke_mezirici_pieta_za_konec_druhe_svetove_valky_4_

Sledujte další zajímavé informace a zpravodajství z kraje Vysočina
REKLAMA